26. listopadu 2014
31. října 2014
Šaty dělaj člověka. Člověk dělá šaty?
Pár slov na začátek. Ano, už jsou to skoro dva měsíce, co jsem napsala poslední článek. A ne, nemám proto žádný rozumný důvod, prostě se mi nechtělo psát. Ten, kdo se s tím smířil, si může přečíst dnešní úvahový článek.
9. září 2014
Vyhlášení soutěže
30. srpna 2014
TAG: Too much information
Původně jsem chtěla tento TAG natočit normálně jako video. Protože jsem ale od středy do neděle pryč, už bych ho asi nestihla sestříhat. (Pro info, článek je samozřejmě přednastavený, píšu ho v úterý, místo toho, abych se balila...) Takže stejně jako Maruška, která mě nominovala, využiji psanou formu.
27. srpna 2014
24. srpna 2014
8. úkol - článek
Nové čtení je u konce a já tu mám článek k poslednímu úkolu. Cílem bylo
doporučit/půjčit/koupit/vnutit někomu knihu, kterou si opravdu přečte. Jak se vedlo mně?
doporučit/půjčit/koupit/vnutit někomu knihu, kterou si opravdu přečte. Jak se vedlo mně?
18. srpna 2014
17. srpna 2014
7. úkol - článek
14. srpna 2014
11. srpna 2014
7. úkol - zadání
Předposlední úkol je tady! Dneska jsem si pro vás připravila něco jednoduchého, ale připravujte se
na poslední úkol, ten bude všechno, jen ne jednoduchý.:-)
10. srpna 2014
6. úkol - článek
Šestým úkolem bylo vyvěštit si knihu k přečtení. Já jsem sáhla po kartách ze hry Dixit a na výsledek se můžete podívat v následujícím videu.
8. srpna 2014
Skvělá reklama nebo nový bestseller?
4. srpna 2014
6. úkol - zadání
3. srpna 2014
5. úkol - článek
Je neděle a vy už určitě netrpělivě čekáte, z jakého neobvyklého zdroje jsem si tento týden vybrala knížku. Psala jsem, že oceňuji historky z lovení, takže nemůžu samozřejmě zůstat pozadu. Minulé příspěvky byly celkem krátké, protože jsem nebyla doma a trochu jsem nestíhala, ale tentokrát vám to zkusím vynahradit.
2. srpna 2014
Co dělá Katie o prázdninách (natáčí Emily)
Ahoj všichni, Emily je zpět!
Stýskalo se vám po mně? Že se vůbec ptám, co? Tentokrát jsem na vaše přání vzala do pacek kameru a tajně natočila Katie. Namňoukala jsem vám k tomu komentář, ale kdybyste náhodou mňoukání nerozuměli, přidala jsem vám tam i titulky. Ale předpokládám, že je nebudete potřebovat. Takovému základnímu jazyku jako mňoukání snad rozumí všichni.
Stýskalo se vám po mně? Že se vůbec ptám, co? Tentokrát jsem na vaše přání vzala do pacek kameru a tajně natočila Katie. Namňoukala jsem vám k tomu komentář, ale kdybyste náhodou mňoukání nerozuměli, přidala jsem vám tam i titulky. Ale předpokládám, že je nebudete potřebovat. Takovému základnímu jazyku jako mňoukání snad rozumí všichni.
30. července 2014
28. července 2014
5. úkol - zadání
pondělní zadání Nového čtení.
27. července 2014
4. úkol - článek
24. července 2014
Jak může komár vyhladit civilizaci a jiné zajímavosti
Pokus jedince porozumět všemu mi připadalo trochu přehnané. Jak se může všechno vejít do nijak zvlášť dlouhé
knížky? Všechno se tam možná nevešlo, ale rozsah témat k tomu nemá daleko.
Dozvíte se všechno od fungování lidského těla, přes vývoj obchodu až po teorii
relativity. Ale hlavně si uvědomíte, v jakém úžasném světě žijeme. Nebo to
je to snad ve skutečnosti hologram či simulace supervýkonného počítače?
21. července 2014
4. úkol - zadání
20. července 2014
3. úkol - článek
18. července 2014
Malí kluci vousy nenosí
Dívčím a ženským románkům moc neholduji a když už po nějakém sáhnu, musí splňovat dvě věci. Nesmím mít chuť hlavní hrdinku každou druhou stránku praštit a musím se při čtení pobavit. Kateřina Petrusová je jednou z mála autorek, které obojí splňují.
14. července 2014
3. úkol - zadání
13. července 2014
2. úkol - článek
Trochu nestíhám, ale druhý úkol z čtení je splněn! Jak jistě víte, úkolem bylo přečíst knihu, která je starší než sto let. Já jsem si vybrala Malostranské povídky a v následujícím článku se můžete podívat, co jsem na ně říkala. Dole je pak opět linkovač na vaše články.
10. července 2014
V hlavní roli... klobouk
Knížek tu bylo v poslední době hromadu, takže pro zpestření jeden článek série "v hlavní roli". Outfitů s klobouky tu sice najdete hromadu, ale patří k létu tak neodmyslitelně, že jsem si je prostě nemohla odpustit.
7. července 2014
Druhý úkol - zadání
6. července 2014
První úkol - článek
Je neděle a s ní můj článek o první přečtené knize v rámci Nového čtení. Úkolem (zadání najdete zde) bylo přečíst knihu, jejíž žánr není náš šálek kávy nebo se mu prostě z nevysvětlitelných důvodů vyhýbáme. Já jsem chtěla přečíst nějakou klasickou fantasy. Chtěla jsem něco ne moc dlouhého, co by netvořilo sérii. Někteří už možná ví, že jsem skončila u Hry o trůny. Ehm...
4. července 2014
Červnové tlachání
Stýskalo se vám po videu? Další tlachání je tady! Emily to sice nebude, budete se muset spokojit se mnou, ale lepší Katie v hrsti, než Emily na střeše, ne?
30. června 2014
První úkol - zadání
27. června 2014
Nové čtení
25. června 2014
Jakou cenu má jeden život?
19. června 2014
TAGová smršť
Přišla další TAGová vlna a ani mě nominace neminuly. Konkrétně jsem dostala dvě. Od Marušky a Eskandriel. Po trochu delší době jsem se konečně dostala k tomu, abych článek napsala, i když vypsat deset faktů, které jsem ještě v žádném TAGu nezmiňovala, nebylo nic jednoduchého. Úspěšně jsem to zvládla, ale nakonec jsem se rozhodla, že nesplním jedno z pravidel a to další nominaci. (Nevím, jestli ještě někdo nebyl a upřímně se mi po tom nechce moc pátrat...) Otázky jsem ale vymyslela a budu ráda, když na ně odpovíte třeba v komentářích.
1. Pověz o sobě 10 věcí.
2. Odpověz na deset otázek blogera, který tě nominoval.
3. Nominuj pět blogerů, kteří mají méně než 200 čtenářů za
den.
4. Vymysli deset otázek pro ty, které budeš nominovat.
5. Informuj blogery, že jsou nominováni.
10 faktů o mně
1)Nemusím mít knížku doma, stačí mi půjčená z knihovny.
2)V knihách mě hrozně baví krvavé scény, ale ve skutečnosti
mě vadí, když se někdo řízne do prstu.
3)Mám mnohem radši špatné konce a nesnáším romantické
happyendy.
4)Odmalička žiji v rodinném domě ze zahradou a nedovedu si
představit život v bytě.
5)Neposlouchám písničky.
6)V zimě mě zaručeně poznáte podle baretu.
7)Nebojím se ani pavouků, ani výšek, ani letadel, ale rychlé
jízdy autem. (A děsím se toho, že bych si měla dělat řidičák.)
8)Nemám ráda psy, nesnáším, když na mě skáčou a jsem
alergická na větu: "On si chce ale jenom hrát."
9)Už pár let jezdím na matematická soustředění a moje okolí absolutně nechápe, proč se vracím pokaždé tak nadšená.
10)Chodila jsem tři roky na mažoretky.
Otázky od Marušky
1) S jakým blogerem/blogerkou by ses chtěla jednou setkat?
Fakt nevím... Ráda bych se setkala se všemi, které sleduji.
2) Tvoje vysněné město? Proč?
Sydney! Když jsme někdy ve třetí třídě dělali v angličtině
anglicky mluvící země, hrozně mě fascinovala Austrálie a Sydney především. A
vydrželo mi to až doteď. Lepší vysvětlení pro to nemám.
3) Horor nebo komedie?
Horory mě nebaví, nebojím se při nich a nikdy jsem
nepochopila jejich smysl. Takže rozhodně komedie.
4) Jakou ze tří relikvií bys chtěla vlastnit, proč? (hůlka x
plášť x kámen)
Hmm, těžká volba. Většinou jsem si říkala, že bych brala
plášť, ale teď vůbec nevím, na co by mi vlastně byl. Spíš bych asi brala hůlku,
ale stačila by mi klidně i nějaká obyčejná.
5) Možnost spolupracovat s dvěma nakladatelstvími nebo výběr
50 knih dle výběru?
V případě, že bych si mohla
nakladatelství sama vybrat, bych zvolila spolupráci. Přece jenom 50 knížek
najednou, kam bych to všechno dala?
6) Sport, který nikdy nepochopíš?
Tak to ti muselo být, Maruško, jasné, když si mě označila,
ne?:-) Fotbal a ostatní míčové hry. Prostě ne. Nechápu to.
7) Nejoblíbenější pokrm při čtení?
Já při čtení většinou nejím, ale třeba čokoláda není
špatná...
8) Jaká je tvoje první počítačová hra, kterou jsi kdy hrála?
Vtipná otázka pro takového odpůrce počítačových her jako
jsem já. Když jsem byla hodně malá, tak jsme měli na počítači(ještě bez
internetu) nějaké budování městečka, tak to jsem vždycky hrála. Ale jestli to
byla první, nevím...
9) Kakao nebo kafe?
Čaj! Kafe piju jenom mimo domov, kakao si doma občas udělám,
ale většinou to vyhrává ten čaj.
10) Nejoblíbenější postava z Teletubbies?
Já jsem to viděla snad jednou, takže vůbec netuším...
Otázky od Eskandriel
1)JAK BY VYPADALA TVOJE VYSNĚNÁ KNIHOVNA?
Nějak takhle, jen mnohem větší a to místo na sezení by mělo
být výš (a pod tím ještě jedna, dvě police) a samozřejmě se zabudovanou
lampičkou.
2)ANTIKVARIÁT NEBO KNIHKUPECTVÍ?
Knihovna. Jinak spíše antikvariát, mám ráda knížky, které už
něco zažily, a nemám potřebu mít knihovnu plnou hezkých obálek.
3)DO JAKÉHO HISTORICKÉHO OBDOBÍ BY SES RÁDA PODÍVALA A PROČ?
První republika, hrozně se mi líbí tamější móda.
4)TVOJE NEJOBLÍBENĚJŠÍ KNIŽNÍ NEBO FILMOVÁ HLÁŠKA?
Filmovou nemám, protože moc filmy nesleduji a knižních mám
zase hrozně moc. Nejspíš by to ale bylo něco od Pratchetta.
5)CO BYS DĚLALA, KDYBYS VYHRÁLA 10 MILIONŮ?
Koupila bych si šaty od nějakého módního návrháře a hrozně
moc bych cestovala. Nejdřív bych jela samozřejmě do Sydney.
6)LITERÁRNÍ POSTAVA NEBO SPISOVATEL, KTERÉHO BYS CHTĚLA
POTKAT A PROČ?
Emily Strange, protože si myslím, že bychom si perfektně
rozuměly.
7)JAK BY PODLE TEBE VYPADAL SVĚT BEZ KNIH?
Říká se, že jeden obrázek je za tisíc slov, takže takhle.
8)BREČELA JSI NĚKDY U KNÍŽKY? POKUD ANO, U JAKÉ?
Já jsem nebrečela ani při Hvězdách, takže nejspíš ne. (Jo,
jsem divná, já vím.)
9)KLASICKÁ NEBO NOVODOBÁ LITERATURA
Momentálně mám období novodobé, ale klasiku čtu pořád hrozně
ráda.
10)CO TI V POSLEDNÍ DOBĚ UDĚLALO NEJVĚTŠÍ RADOST?
Když mi napsala paní s Hostu, jestli s nimi nechci
spolupracovat. (Promiň, Maruško, já prostě musela.:-D)
Moje otázky
1)Kde si nejraději čteš?
2)Míváš rozečteno více knížek najednou?
3)Jednu knihu z tvé knihovny, které by si se nevzdal/a?
4)Co je horší otázka? "Jaká je tvoje (jedna)
nejoblíbenější kniha?" nebo "Doporuč mi něco dobrého?“(bez bližšího
popisu)?
5)Měkká nebo tvrdá vazba?
6)Skřivan nebo noční sova?
7)Jakou máš nejraději čokoládu?
8)Tři věci, které by sis vzal/a na opuštěný ostrov?
10)Nejšílenější věc, kterou jsi kdy udělal/a?
15. června 2014
Trochu jiní upíři
31. května 2014
Bleskové květnové tlachání
To takhle píšu článek o recenzních výtiscích, i když bych raději měla psát recenzi na ty tři, co mám doma přečtené. Najednou mi ale dojde, že je 31. 5. Což znamená, že bych měla udělat tlachání. A že jsem vlastně plánovala, že postavím před kameru Emily, jak jste si přáli minule. Protože ale nestíhám, na Emily si budete muset chvíli počkat a místo toho vás čeká bleskové tlachání půl hodiny před půlnocí.
27. května 2014
Úžasná i hrozná Jehla v kupce sena
Mám období thrillerů a detektivek. S jihoamerickými autory nemám moc zkušeností a tak jsem byla na Jehlu v kupce sena opravdu zvědavá. Po přečtení nevím, jestli mám chválit nebo nadávat.
23. května 2014
Zvířecí outfity 9
Papoušek na obrázku má jméno lori mnohobarvý. Už podle názvu je jasné, že v mé sbírce nemůže chybět. Takže máme spoustu barev, sukni, podpatky. Co nám ještě chybí? Přece klobouk.
17. května 2014
Jak nepsat recenze
Článků jak napsat dobrou recenzi jsou mraky. Samozřejmě bych mohla napsat taky svůj článek a zamachrovat si, jaké píšu skvělé recenze. Jsem si ale vědoma, že moje recenze mají stále ještě hodně co zlepšovat. Rozhodla jsem se proto naopak sepsat pár věcí, které mi naopak v recenzích vadí. Původně to měla být jen první část článku o recenzích a spolupracích, ale rozepsala jsem se víc, než jsem čekala, takže recenzní výtisky a spolupráce si necháme na jindy.
13. května 2014
Hrdlořez, Hitler a olympiáda
9. května 2014
TAG: Knižní detektiv
V dubnovém tlachání jsem vám slibovala knižního detektiva. Tady je! O co jde? Jak napovídá název, hledala jsem dvacet knih v mé knihovně podle zadaných otázek. Nechtěla jsem ho udělat moc dlouhé, což se mi úplně nepovedlo, ale snad vás i tak bude bavit.
5. května 2014
Tenká hranice mezi vědou a nadpřirozenem
2. května 2014
Dubnové tlachání
Konec dubna, začátek května... Pravidelní čtenáři ví, že je čas na tlachání! Tentokrát jsem se rozhodla, že ho zpracuji trochu jinak a natočím video. Videa mě začala docela bavit, sice s nimi nejsem úplně spokojená, ale jak se jinak zlepšovat, než točit další a další...
28. dubna 2014
V hlavní roli... černá sukně
Seriál v hlavní roli pokračuje, tentokrát se v hlavní roli ocitne úplně jednoduchý kousek a to černá sukně. Černá sukně je kousek, který, alespoň u mě, patří k naprostým základům. Kombinací se s ní dá vytvořit spoustu, já vám ukážu alespoň dvě.
24. dubna 2014
KŠ:6 nejoblíbenějších knížek z historie aneb cesta časem
Po OPRAVDU DLOUHÉ době vás vítám u dalšího dílu knižní školky. Pro čtenáře, kteří od posledního dílu přibyli (ale možná i pro ty starší, je to vážně dlouho) tady mám úvodní příspěvek, který vám přiblíží, co je to ta knižní školka.
V dnešní části vám prozradím šest mých oblíbených historických knížek.
V dnešní části vám prozradím šest mých oblíbených historických knížek.
21. dubna 2014
Duhový náhrdelník
Už dlouho jsem nepřidala žádný návod, dneska vám tedy ukážu jak na duhový plstěný náhrdelník. Touto technikou jsem si dělala na jednom workshopu náušnice a docela mě to zaujalo, takže jsem se tentokrát pustila do trochu většího projektu.
Mám ráda hodně barevné věci, ale pokud se na takto výrazný šperk necítíte, můžete klidně použít jen jednu nebo dvě barvy.
A teď hurá do toho! Je to opravdu jednoduché, jen to zabere trochu času.
Mám ráda hodně barevné věci, ale pokud se na takto výrazný šperk necítíte, můžete klidně použít jen jednu nebo dvě barvy.
A teď hurá do toho! Je to opravdu jednoduché, jen to zabere trochu času.
18. dubna 2014
TAG: Co se skrývá v mém šatníku
Sice jsem si po prvním videu říkala, nikdy víc, ale nakonec mi to stejně nedalo a začala jsem přemýšlet, co zase natočím. Už jsem chtěla zapátrat po nějakém knižním TAGu, ale nakonec jsem na Můj blond blog objevila jeden docela zajímavý módní. Řekněme, že před natočením mi to přišlo jako vážně dobrý nápad.
14. dubna 2014
Proč má Katie tak ráda kočky?
Mňau!
Ano, hádáte správně, Emily je zpět! Katie nám odjela na týden do Anglie, takže využívám příležitosti a něco vám na ni prásknu, jak jsem slíbila. Odpověď na otázku v nadpise je totiž úplně jednoduchá. Protože se jim chováním hrozně podobá. Nevěříte? Uvedu vám pár příkladů.
Ano, hádáte správně, Emily je zpět! Katie nám odjela na týden do Anglie, takže využívám příležitosti a něco vám na ni prásknu, jak jsem slíbila. Odpověď na otázku v nadpise je totiž úplně jednoduchá. Protože se jim chováním hrozně podobá. Nevěříte? Uvedu vám pár příkladů.
10. dubna 2014
Do New Yorku jedině s plyšákem!
Zakázaná přitažlivost
Autor: Kateřina Petrusová
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2014
Kateřina Petrusová dokázala nemožné. Jako snad jediný český autor se dokázala probít do srdcí velké části knižních blogosféry a usídlila se v seznamu oblíbenců vedle známých světových autorů. Zakázaná přitažlivost je její čtvrtá kniha a třetí z mafiánské série Bavettových.
Autor: Kateřina Petrusová
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2014
Kateřina Petrusová dokázala nemožné. Jako snad jediný český autor se dokázala probít do srdcí velké části knižních blogosféry a usídlila se v seznamu oblíbenců vedle známých světových autorů. Zakázaná přitažlivost je její čtvrtá kniha a třetí z mafiánské série Bavettových.
7. dubna 2014
Procházka a maraton aneb co má čtení společného s běháním
Číst se naučil ve škole každý. A snad každý tím byl ze začátku nadšený. Radost z každého nového písmenka, z každé přečtené věty. Pokud se ale zeptáte těch lidí dnes, hodně z nich vám odpoví: "Proč bych měl číst? Vždyť je to nuda." Kam zmizela ta radost? I když to možná zní zvláštně, myslím si, že za to může zase škola.
Konkrétně mám na mysli povinnou četbu a čtenářské deníky. Už ten název je špatný. Čtení má být zábava. Čtení je zábava. Proč si to kazit nějakými povinnostmi?
3. dubna 2014
Březnové tlachání
Mňau!
Ráda bych se vám představila. Jmenuji se Emily a jsem oficiální maskot tohoto blogu. Katie má momentálně hrozně moc práce (prásknu to na ni, je s tím otravným modrým ptákem, Tritter, nebo jak se to jmenuje), takže tlachání vám tentokrát napíšu já (trochu jsem jí totiž nabourala účet). Doufám, že mi bude vděčná, protože ona by se na svoje čtenáře klidně vykašlala.
31. března 2014
Co čtu místo časopisu
Měla jsem období, kdy jsem si (částečně pod vlivem kamarádek) koupila celkem asi pět těch dívčích časopisů typu Bravo a podobně. Naštěstí to netrvalo dlouho, ale ukončením tohoto období vlastně skončilo i veškeré čtení časopisů. Ne že bych je nechtěla číst, jen jsem zkrátka nenašla takový, který by mě zajímal. Až teď jsem si uvědomila, že žádný nepotřebuji. Vlastní časopis jsem si namixovala sama z mnoha blogů.
27. března 2014
Trocha chlubení a jedno jablko
Kdo mě sleduje na Twitteru, možná zaregistroval zmínku o umístění v literární soutěži. Jednalo se o Evropu ve škole a po pěti letech, co jsem do ní psala moje výtvory, se mi konečně povedlo postoupit do celostátního kola. (Taky bylo na čase.) Tak jsem si řekla, proč nedat příležitost více lidem, aby si moje úžasné dílo přečetli? Proč se nepochlubit tím postupem? Proč nenechat ještě víc lidí, aby mi poblahopřáli?
24. března 2014
Zvířecí outfity 8
Zvířecí outfity už na blogu docela dlouho nebyly, tak jsem si říkala, že bych to mohla napravit. Končit s nimi rozhodně nechci, protože kombinovat oblečení podle zvířat mě hrozně baví. Až u osmého příspěvku mě ale napadlo najít si živočichy rovnou na Polyvore a zakomponovat je rovnou do koláže. Překvapivě jsem je i našla a musím uznat, že to vypadá daleko lépe.
Většinou si vybírám, co nejbarevnější živočichy, tentokrát jsem ale pro změnu sáhla po černobílé kombinaci. A protože tučňák i datel jsou si docela podobní, šaty, sako a lodičky jsem tentokrát nechala stejné u obou.
Černý klobouk je samozřejmostí, ale jeden barevný prvek jsem si přece jen neodpustila a žluté peří pod hlavou jsem vyjádřila náhrdelníkem.
Opět nesmí chybět klobouk, který tentokrát ještě doplňuje červený pásek. Základ je ale stejný jako u tučňáka.
19. března 2014
10 věcí, které mě baví na twittru
Kdo mě sleduje delší dobu, už asi ví, že nemám (ráda) Facebook. Ale naopak jsem si velmi oblíbila Twitter. Na rozdíl od spousty dalších mě ale začal bavit prakticky hned, co jsem si ho založila. Zkrátka jsem začala sledovat pár blogerek a nakladatelství a pak se ti správní lidé na sledování začali objevovat sami.
Zároveň chci článek věnovat všem, co si myslí, že je prakticky stejný jako Facebook. Pochopte, odpůrkyni Facebooku, jako jsem já, tohle vždy hrozně naštve. Takže ještě jednou. Twitter a Facebook je něco úplně jiného.
Zároveň chci článek věnovat všem, co si myslí, že je prakticky stejný jako Facebook. Pochopte, odpůrkyni Facebooku, jako jsem já, tohle vždy hrozně naštve. Takže ještě jednou. Twitter a Facebook je něco úplně jiného.
11. března 2014
Šedesátá léta Martina Vopěnky
7. března 2014
Červenka: Detektivka s kapkou historického románu
Červenka
Autor: Jo Nesbø
Nakladatelství: Kniha Zlín
Rok vydání: 2014
Oficiální stránky autora
České stránky
O úspěšném severském autorovi detektivek, který má na konci jména to podivné přeškrtnuté o, slyšel snad každý. Já jsem se na nějakou tu "nesbovku" dlouho chystala a nakonec si prvenství odnesla právě Červenka, třetí z řady detektivek s Harrym Holem. A musím uznat, že jeho knihy se přeložily do 35 jazyků zcela oprávněně.
Autor: Jo Nesbø
Nakladatelství: Kniha Zlín
Rok vydání: 2014
Oficiální stránky autora
České stránky
O úspěšném severském autorovi detektivek, který má na konci jména to podivné přeškrtnuté o, slyšel snad každý. Já jsem se na nějakou tu "nesbovku" dlouho chystala a nakonec si prvenství odnesla právě Červenka, třetí z řady detektivek s Harrym Holem. A musím uznat, že jeho knihy se přeložily do 35 jazyků zcela oprávněně.
1. března 2014
Únorové tlachání
Máme prvního března a já jsem stále ještě nenapsala shrnutí za únor. Ne že by to bylo nějaké velké překvapení (je mi jasné, že dřív než dneska byste ho stejně nečekali). Ale je tady!
24. února 2014
Na co se (ne)dívat a spousta barev
Říkáte si, co to ta Katie zase vymyslela za nadpis, když vám chce očividně jen ukázat nějaké další oblečením? Tentokrát jsem se totiž při vytváření koláží inspirovala jednou televizní soutěží. Zamotala jsem vám hlavu ještě víc? Výborně, tak čtěte dál a dozvíte se, že vše dává dokonalý smysl.
Nedávno jsem v souvislosti s jednou módní blogerkou objevila slovenskou soutěž Nákupné maniačky. Ve zkratce, každý týden si musí pět slečen koupit za 500 € outfit na dané téma a zatímco jedna nakupuje, ostatní si prohlížejí její skříň a poté její výsledný model obodují. 20. února 2014
O druhé světové válce ze strniště
Po strništi bos
Autor: Zdeněk Svěrák
Ilustrátor: Jaroslav Weigel
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2013
Autor: Zdeněk Svěrák
Ilustrátor: Jaroslav Weigel
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2013
Další český autor, tentokrát, na rozdíl od Kateřiny Petrrusové, známý nejen v blogovém světě. Byla jsem na knížku docela zvědavá, protože jsem našla jak reakce naprosto nadšené, tak vyloženě odsuzující.
Není to kronika mého dětství ani naší rodiny, chtěl jsem, aby to byla krásná literatura. Autoři takové literatury nejen vzpomínají na to, co viděli a slyšeli, ale také si vymýšlejí a fantazírují, aby jejich příběh stál za řeč. V knížce vyprávím o tom, jak byl malý kluk přesazen z města na venkov a co to udělalo s jeho duší. Jsem to já a nejsem to já. Je to mozaika, v níž jsou některé kamínky pravé a jiné přidané. Ale vy byste neměli poznat, který je který.
17. února 2014
Jak poznat typický knižní blog ve 20 bodech
Od té doby, kdy jsem se začala pohybovat v prostředí knižních blogů, uplynul nějaký ten měsíc a tak jsem si dovolila napsat článek o tom, jak vypadá naprostá většina knižních blogů. Bohužel díky tomu je většina blogů naprosto zaměnitelných. Článek neberte jako kritiku neoriginálnosti (o tom zase někdy jindy), ale spíš jako pobavení. Osobně mi přijde vtipné, když je popis blogerky na deseti blogech kromě jména prakticky totožný, i když zrovna za to samozřejmě žádná nemůže.
11. února 2014
Mafiáni po česku
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2013
Většina autorů mých přečtených knížek tvoří zahraniční autoři. Na české narazím většinou díky povinné četbě. Současní domácí autoři, jejichž knihy mě okouzlily, by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Kateřina Petrusová k nim ale bezesporu patří.
5. února 2014
V hlavní roli... černý kabát
Zvířecích outfitů jsem už vytvořila spoustu a nehodlám s nimi skončit, ale dnes vám přestavím první článek z trochu jiné série. Možná bude taky poslední, pokud ovšem ne, ráda bych vám vysvětlila, v čem budou tyto módní články spočívat.
Vždy si vyberu jeden kousek oblečení a k němu vytvořím nějaké koláže. Neberte to jako nějaké rady a tipy. Nejsem žádná módní poradkyně a nemám v plánu si na ni hrát. Chtěla bych to pojmout (stejně jako ostatní moje články s Polyvore kolážemi) jako malou inspiraci, jak je možné konkrétní kus oblečení nosit. A hlavně ukázka, jak se oblékám já.
Jak jste mohli poznat z nadpisu, dneska jsem se inspirovala ročním obdobím a pro článek jsem si vybrala úplně obyčejný černý kabát.
3. února 2014
Lednové tlachání
Tak tu máme zase konec měsíce, což znamená další tlachání. (Pro detailisty, vím, že je 3. 2., ale konec ledna, začátek února, pár dní rozdíl, koho to zajímá.)
27. ledna 2014
Chcete si navrhnout vlastní boty?
Dneska si pro změnu nedáme knížky, ale ukážu vám jednu stránku pro milovníky bot. Shoes of prey je australská značka, která umožňuje navrhnout si vlastní boty pomocí 3D designeru. Zní to skvěle, že? Méně skvělé (jak by se dalo očekávat) jsou ale ceny, za které si vlastní boty můžete pořídit.
Nicméně vytvářet si vlastní návrhy bot a dokonce je pak ukládat můžete i bez nutnosti nákupu, což je přesně důvod, proč vám chci stránku ukázat.
20. ledna 2014
10. ledna 2014
V šedých tónech
Autorka: Ruta Sepetysová
Překladatel: Petr Eliáš
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2013
Anotace: Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Ale jednoho večera k nim domů vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři.
Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití a hlavně nenechat se zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky své rodině a také lásce k výtvarnému umění. I přes ohromné riziko si kreslí a zapisuje, co všechno ona a ostatní lidé okolo ní zažívají. Nejdříve kreslí, protože doufá, že se díky obrázkům a vzkazům podaří jejímu otci je najít a zachránit. Později proto, aby uchovala paměť národa a vzdala tak poctu tisícům nevinných lidí, kteří byli odsouzeni k smrti, ať už okamžité při popravách, nebo pomalejší v pracovních táborech.
Na knihu, kterou jsem našla pod stromečkem jsem se moc těšila. Podle anotace, reakcí na blozích i hodnocení na goodreads jsem čekala něco neobvyklého. V šedých tónech ale daleko předčilo mé očekávání a naprosto mi vyrazilo dech.