31. března 2014

Co čtu místo časopisu

Měla jsem období, kdy jsem si (částečně pod vlivem kamarádek) koupila celkem asi pět těch dívčích časopisů typu Bravo a podobně. Naštěstí to netrvalo dlouho, ale ukončením tohoto období vlastně skončilo i veškeré čtení časopisů. Ne že bych je nechtěla číst, jen jsem zkrátka nenašla takový, který by mě zajímal. Až teď jsem si uvědomila, že žádný nepotřebuji. Vlastní časopis jsem si namixovala sama z mnoha blogů.

27. března 2014

Trocha chlubení a jedno jablko

Kdo mě sleduje na Twitteru, možná zaregistroval zmínku o umístění v literární soutěži. Jednalo se o Evropu ve škole a po pěti letech, co jsem do ní psala moje výtvory, se mi konečně povedlo postoupit do celostátního kola. (Taky bylo na čase.) Tak jsem si řekla, proč nedat příležitost více lidem, aby si moje úžasné dílo přečetli? Proč se nepochlubit tím postupem? Proč nenechat ještě víc lidí, aby mi poblahopřáli?

24. března 2014

Zvířecí outfity 8

Zvířecí outfity už na blogu docela dlouho nebyly, tak jsem si říkala, že bych to mohla napravit. Končit s nimi rozhodně nechci, protože kombinovat oblečení podle zvířat mě hrozně baví. Až u osmého příspěvku mě ale napadlo najít si živočichy rovnou na Polyvore a zakomponovat je rovnou do koláže. Překvapivě jsem je i našla a musím uznat, že to vypadá daleko lépe.

Většinou si vybírám, co nejbarevnější živočichy, tentokrát jsem ale pro změnu sáhla po černobílé kombinaci. A protože tučňák i datel jsou si docela podobní, šaty, sako a lodičky jsem tentokrát nechala stejné u obou.

penguin

Černý klobouk je samozřejmostí, ale jeden barevný prvek jsem si přece jen neodpustila a žluté peří pod hlavou jsem vyjádřila náhrdelníkem.

woodpecker
Opět nesmí chybět klobouk, který tentokrát ještě doplňuje červený pásek. Základ je ale stejný jako u tučňáka.



19. března 2014

10 věcí, které mě baví na twittru

Kdo mě sleduje delší dobu, už asi ví, že nemám (ráda) Facebook. Ale naopak jsem si velmi oblíbila Twitter. Na rozdíl od spousty dalších mě ale začal bavit prakticky hned, co jsem si ho založila. Zkrátka jsem začala sledovat pár blogerek a nakladatelství a pak se ti správní lidé na sledování začali objevovat sami.

Zároveň chci článek věnovat všem, co si myslí, že je prakticky stejný jako  Facebook. Pochopte, odpůrkyni Facebooku, jako jsem já, tohle vždy hrozně naštve. Takže ještě jednou. Twitter a Facebook je něco úplně jiného.

11. března 2014

7. března 2014

Červenka: Detektivka s kapkou historického románu

Červenka
Autor: Jo Nesbø
Nakladatelství: Kniha Zlín
Rok vydání: 2014
Oficiální stránky autora
České stránky

O úspěšném severském autorovi detektivek, který má na konci jména to podivné přeškrtnuté o, slyšel snad každý. Já jsem se na nějakou tu "nesbovku" dlouho chystala a nakonec si prvenství odnesla právě Červenka, třetí z řady detektivek s Harrym Holem. A musím uznat, že jeho knihy se přeložily do 35 jazyků zcela oprávněně.

1. března 2014

Únorové tlachání

Máme prvního března a já jsem stále ještě nenapsala shrnutí za únor. Ne že by to bylo nějaké velké překvapení (je mi jasné, že dřív než dneska byste ho stejně nečekali). Ale je tady!

Únor sice nebyl do počtu příspěvků žádná sláva, ale oproti lednu jsem se lehce zlepšila. Bez lednové tlachání jsem napsala celkem pět článků. Jaké? To se brzy dozvíte.

24. února 2014

Na co se (ne)dívat a spousta barev

Říkáte si, co to ta Katie zase vymyslela za nadpis, když vám chce očividně jen ukázat nějaké další oblečením? Tentokrát jsem se totiž při vytváření koláží inspirovala jednou televizní soutěží. Zamotala jsem vám hlavu ještě víc? Výborně, tak čtěte dál a dozvíte se, že vše dává dokonalý smysl.

Nedávno jsem v souvislosti s jednou módní blogerkou objevila slovenskou soutěž Nákupné maniačky. Ve zkratce, každý týden si musí pět slečen koupit za 500 € outfit na dané téma a zatímco jedna nakupuje, ostatní si prohlížejí její skříň a poté její výsledný model obodují. 

20. února 2014

O druhé světové válce ze strniště

Po strništi bos

 Autor: Zdeněk Svěrák
Ilustrátor: Jaroslav Weigel
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2013

Další český autor, tentokrát, na rozdíl od Kateřiny Petrrusové, známý nejen v blogovém světě. Byla jsem na knížku docela zvědavá, protože jsem našla jak reakce naprosto nadšené, tak vyloženě odsuzující. 
Není to kronika mého dětství ani naší rodiny, chtěl jsem, aby to byla krásná literatura. Autoři takové literatury nejen vzpomínají na to, co viděli a slyšeli, ale také si vymýšlejí a fantazírují, aby jejich příběh stál za řeč. V knížce vyprávím o tom, jak byl malý kluk přesazen z města na venkov a co to udělalo s jeho duší. Jsem to já a nejsem to já. Je to mozaika, v níž jsou některé kamínky pravé a jiné přidané. Ale vy byste neměli poznat, který je který.

17. února 2014

Jak poznat typický knižní blog ve 20 bodech

Od té doby, kdy jsem se začala pohybovat v prostředí knižních blogů, uplynul nějaký ten měsíc a tak jsem si dovolila napsat článek o tom, jak vypadá naprostá většina knižních blogů. Bohužel díky tomu je většina blogů naprosto zaměnitelných. Článek neberte jako kritiku neoriginálnosti (o tom zase někdy jindy), ale spíš jako pobavení. Osobně mi přijde vtipné, když je popis blogerky na deseti blogech kromě jména prakticky totožný, i když zrovna za to samozřejmě žádná nemůže.