24. dubna 2014

KŠ:6 nejoblíbenějších knížek z historie aneb cesta časem

Po OPRAVDU DLOUHÉ době vás vítám u dalšího dílu knižní školky. Pro čtenáře, kteří od posledního dílu přibyli (ale možná i pro ty starší, je to vážně dlouho) tady mám úvodní příspěvek, který vám přiblíží, co je to ta knižní školka.

V dnešní části vám prozradím šest mých oblíbených historických knížek.

LOVCI MAMUTŮ - Eduard Štorch

    Začneme asi nejznámější knihou. Od Eduarda Štorcha jsem četla několik knih, ale Lovce mamutů mám nejraději. Už je to sice pár let, co jsem je četla naposledy, ale jako menší je četla několikrát.

    V příběhu pravěké tlupy figurují skutečné archeologické nálezy jako například Věstonická Venuše a rovněž prostředí je velmi dobře popsáno. Pokud tedy chcete vědět něco o pravěku, Lovci mamutů jsou dobrý zdroj informací.


    DĚTI ZEMĚ - Jane M. Auelová

    Příběh Ajly a Jondalara jsem se rozhodla po dlouhé době přečíst znova a líbil se mi stejně jako, když jsem ho četla poprvé. Kromaňonská dívka Ajla je vychovávána tlupou neandrtálců, což ovšem není jednoduché, protože Alja se liší nejen vzhledem, ale i způsobem myšlení. Po vyhnání z tlupy potká Jondalara, zamiluje se do něj a společně se vrátí k Jondalarově rodině. Soužití Ajly, kterou neandrtálci vychovali, a lidí, kteří je považují za zvířata, s sebou nese mnohé nepříjemnosti.

    Jedná se o sérii a přestože se autorka vyžívá v rozsáhlých popisech, jde o velice čtivou záležitost. Jediné, co bych knihám vytkla, je časté opakování událostí z předchozích dílů. Chápu, že v originále jsou mezi jednotlivými vydanými díly velké rozestupy, ale pokud to čtete za sebou, je to poněkud otravné.

    ZÁPISKY KŘÍDLEM A KOPYTY - Iva Peřinová

    Že mám ráda řecké báje, jsem tu zmiňovala už několikrát. Staré řecké báje jsem četla také, ale Pegase-vypravěče knížky Zápisky křídlem a kopyty-mám mnohem radši. Sice tu nejsou všechny báje, ale zato se o nich dozvíte z úplně jiného pohledu. Z pohledu někoho, kdo sice sám bohem není, ale moc dobře je zná.

    A naproti klasickým bájím, které se soustřeďují spíše na hrdiny zde dostanou mnohem větší prostor samotní bohové. Kdo se s kým kamarádí, a kdo koho zrovna nemusí? Horké drby, přímo z Olympu.

    EGYPTSKÁ PRINCEZNA - Vince Crossová

    Z Řecka se přesuneme do Egypta. Tenká knížka je příběhem budoucí královny Egypta Hatšepsut neboli Ašy. Jedná se o knihy z edice Můj příběh, kterou určitě doporučuji. V každé knize je velice přesně zachycená nějaká událost formou deníku. Já jsem četla ještě Titanic a Pompeje, ale Aša si mě svým smyslem pro humor opravdu získala. Tohle je například z úvodu, kde se Aša popisuje.
    Muži si myslí, že všechny ženy jsou stejné. Představují si, že prostě rády sedíme spolu a vychutnáváme si jejich ochranu, zatímco oni krouží kolem nás a vedou "významné rozhovory". Hm... tak já ne. Někdy se dívám na ty dívky, jak si vytrhávají svá hezká obočí, holí štíhlé nohy, vtírají vonné olejíčky do dokonalé kůže, a říkám si, co se jim asi tak honí hlavou. Odpověď? Nic moc. Světlo svítí, ale nikdo není doma, jak se říká.

    EGYPŤAN SINUHET - Mika Walta

    V Egyptě ještě chvíli zůstaneme. Vlastně trochu delší chvíli. Zatímco Egyptská princezna má něco málo přes sto stránek, Sinuhet osmkrát více. Kniha je to docela známá, ale alespoň ve zkratce. Finský autor Mika Walta se inspiroval staroegyptskou literární památkou Vlastní životopis Sinuhetův a stvořil příběh egyptského lékaře. Děj je poměrně složitý a zamotaný, takže ho tady popisovat nebudu, ale určitě doporučuji přečíst.

    Nebojte se ani počtu stran, čte se to poměrně dobře. Osobně jsem se dost zděsila při čtení úvodu, který je vážně hrozný. Říkala jsem si, že jestli bude tímto stylem psaná celá kniha, tak to asi za chvíli vzdám. S klidným srdcem vám můžu doporučit, abyste úvod přeskočili. Celý úvod shrnuje jedna věta z něj.
    Toto vše jsem napsal já Sinuhet, Egypťan, pro sebe sama. Nikoli pro bohy, ani pro lidi, ani pro zachování svého jména navěky, nýbrž pro sebe sama, ubohého a ztrápeného, a pro své srdce, jež dostalo svou míru plnou.

    V ŠEDÝCH TÓNECH - Ruta Sepetys

    Přeskočíme středověk a ze starověku se dostaneme do do období druhé světové války. Lina je se svojí rodinou deportována z Litvy do pracovních táborů na Sibiři. Na tuto knihu jsem psala recenzi, pokud chcete vědět víc, můžete si ji přečíst tady. Můžu ale prozradit, že od mě dostala maximální hodnocení.

    9 komentářů:

    alfalfa řekl(a)...

    Poznám jednu jedinú knihu - V šedých tónech, ktorá ma dostala. Mám rada knihy odohrávajúce sa počas vojny, knihy z prostredia koncentračných táborov a podobne. Táto konkrétne sa mi veľmi páčila.

    Unknown řekl(a)...

    Vždycky když někde vidím Lovce mamutů, vzpomenu si na ty salátová vydání, ze kterých jsme to společně četli na základce :D

    Maria Friedlová řekl(a)...

    Po opravdu dlouhé době. To je trochu nepřesné, ne? :D To jsem pomalu i já skoro zapomněla, o co jde. :D

    Katie řekl(a)...

    Já jsem je moc nemusela, ale poslední dobou jim začínám přicházet na chuť. A V šedých tónech je opravdu skvělá knížka.

    Katie řekl(a)...

    Já mám teda doma taky docela staré vydání.:-)

    Katie řekl(a)...

    Tak lepší pozdě, než vůbec, ne?:-D

    Unknown řekl(a)...

    no ty naše byli tak trochu prehistorické málem :D navíc vypadali jak kdyby je někdo dal krávě do huby, nechal přežvejkat a ta dotyčná to pak vyplivla někam do kompostu, tam to zahnilo a pak tomu ještě někdo začal rvát strany :D pak si z toho čti :D jsme se vždycky málem poprali o ty "hezčí" kousky :D protože to se nedalo.

    Bastera řekl(a)...

    Taky mě napadlo, jak moc dlouho to je :D Jinak četla jsem jen Egypťana Sinuheta a Lovce mamutů, do V šedých tónech bych se chtěla pustit :)

    Katie řekl(a)...

    Nojo, jsem hrozná, já vím.:-D
    V šedých tónech určitě doporučuji, je to úžasná kniha.:-)