Tweety s city

Poslední dobou to s doporučeními celkem zanedbávám, ale z knížek, které mám na seznamu doporučeních, se mi o žádné momentálně psát nechce. Teď mi ale padla do oka jedna knížka půjčená z knihovny a řekla jsem si, že by to nebyl vůbec špatný kandidát do "doporučovací" rubriky. Tentokrát nepůjde o skvostný příběh, nýbrž o zajímavé zpracování. Jedná se o Tweety s city od Elizabeth Rudnické.

Musím se přiznat, že mi nejdřív padla do oka kvůli názvu. Říkala jsem si jestli se nejedná o český překlad knihy Adobarke, když slovenský je Tweetni mi. No, nebyl. Nicméně román ve tweetech, e-mailech a blozích? Proč ne, na prázdniny to možná nebude úplně špatná oddechovka.
Obsahově se nejedná o žádný zázrak. Vlastně se to trochu podobá knížce Dívka 15, milá ale praštěná, o které jsem tu už psala. Prostě holce se líbí idol celé školy, ale nakonec skončí s kamarádem, který je do ní už nějakou dobu zamilovaný.

Ale jak jsem již psala, proto o Tweetech s city nepíšu. Hlavní důvod, proč po této knížce sáhnout je nádherné grafické zpracování. (Jak vidíte, dokonce jsem se proto rozhodla pro focení, což normálně u knížek nedělám.)

Vzhledem k názvu je logicky téměř celá kniha v tweetech. Kdo si to neumí představit, ano, opravdu jde napsat knihu bez jakéhokoliv popisu děje. Všechno odvyprávěné pouze z klávesnic čtyř kamarádů. Díky tomu, že spolu komunikují jen pomocí krátkých tweetů, jde příběh hrozně rychle kupředu. Žádné zdržování. Rychle a stručně. Jestli si tedy nelibujete v dlouhých popisných scénách, tak určitě nebudete litovat.

Říkáte si, že někdy to podrobnější popis chce? Nebojte, autorka myslela i na to a pro delší citové výlevy zvolila komunikaci přes maily. Pro odlehčení atmosféry, tu ale najdete ještě dva další druhy textů. První je poradna Claire, tedy hlavní hrdinky. Aneb jak radí se vztahy ten, kdo s nimi nemá žádnou zkušenost. Když vás nepobaví Claire, zaručeně se to povede Bennettovi alias Žvanilovi na jeho blogu. Já jsem se osobně na jeho příspěvky těšila nejvíc.

Zmínila jsem postavy, napíšu tedy ještě něco o nich. Na začátek musím napsat, že mi přišli všichni čtyři kamarádi neuvěřitelně sympatičtí. Kdyby vystoupili s knížky, klidně bych s nimi pokecala. Možná nejsou úplně reální, ale stejně se mi moc líbili.

Na tomto místě bych také ráda vyjádřila poklonu překladatelce Radce Kolebáčové. Vím, že přeložit text, kde mluví teenageři, kde se hojně vyskytují hovorové výrazy, tak, aby nepůsobil strojeně a nepřirozeně, není snadné.  Tady se to ale povedlo na jedničku. Je pravda, že párkrát mě tam něco trochu zarazilo, ale to bude spíš tím, že já jsem zvyklá psát poměrně spisovně. Když tedy vidím slovo, které bych normálně řekla, ale nenapsala, na papíře, přijde mi to trochu zvláštní.

Pokud máte chuť na nějaký dívčí románek a nečekáte nějaký originální příběh, určitě po Tweetech s city sáhněte. Trochu se pobavíte, užijete si romantickou slaďárnu a v neposlední řadě potěšíte oči originálním zpracováním. Zkrátka ideální četba na léto.