Trochu jsem váhala, jestli jsem mám tuto knížku vůbec dávat. Jedná se spíš o naučnou literaturu a navíc téma vzniku vesmíru, nevim, nevim. Možná se divíte, proč jsem jí vůbec četla? Vysvětlím. To jsem jednou tak vybírala další čtivo u nás v knihovně, znepokojená, že přes hromadu, kterou jsem odložila na stolek, stále vidím. Najednou mi padlo do oka: Sedm geniálních kousků paní Velkotřeskové, ze zájmem jsem ji vytáhla a čtu podtitul: Od velkého třesku po vznik člověka. Dějiny vesmíru na 200 stranách. Super, to bude něco pro mne. (Totiž, matika, fyzika, to je moje. A ano, jinak jsem normální, děkuji za optání.)
První věc, která mě zaujala, byl způsob, kterým autor Jean-Noël Fenwick popisuje časové údaje. Takové to rozdělení vzniku vesmíru do jednoho dne a vysvětlení, že pak by znamenalo, že lidé před jednou minutou přistáli na měsíci, je celkem známé. Ale tady autor použil špagetinky. Tedy slabounké špagety o průměru 1 mm. Když totiž položíte jednu vedle druhé, jedna bude představovat jeden rok, dráha, na které bude znázorněna doba od velkého třesku až po současnost, bude dlouhá... No schválně, kdo to ví?
Tak kdo říká asi 13 700 km, má u mně malé, ale významné plus.:-) Právě takovou vzdálenost by jste urazili třeba od majáku ve městě Semarang na ostrově Jáva až k Eiffelově věži v Paříži. No a této špagetinkové dráze jsou umístěné všechny důležité události ve vzniku vesmíru a Země. (Špagetinková dráha tam vážně je, nevymyslela jsem si to.) Nevim, jak vám, ale mně se hrozně líbí představa, že dinosauři vyhynuli nad Afrikou a vyspělá civilizace vznikla čtyři metry od Eiffelovky. A prosím, neříkejte, že na tom nevidíte nic zvláštního, chci žít v představě, že jsem naprosto normální, viz. výše.
Jinak mi přijde, že i když se zde dočtete i poměrně velkých podrobností, jsou zde vysvětleny celkem jednoduše a maximálně na druhý pokus, to určitě pochopíte. Celou knížkou provází velmi svérázná dáma paní Velkotřesková. Její geniální kousky jsou opravdu geniální, protože bez nich by jste toto vůbec nečetli. Strašná představa, co?:-)
2 komentářů:
Zase jsi mě ohromila tvým nadáním pro psaní. Když se člověk do tvého článku začte, nemá šanci se od textu odtrhnout. Sakra, docela se stydím za to, jaké píšu články. :-) No nic.
Nakonec tě mohu pouze ujistit, že jsi naprosto, ale naprosto normální. (I když se ti líbí předmět, který vyučuje pan uč. Batík!)
Děkuju.:-) A vážně nemáš, proč se stydět. Já se od tvých článků taky nemůžu odtrhnout.:-)
Okomentovat