15. června 2014

Trochu jiní upíři

O Honu se hodně mluvilo. Někdo ho chválil, někdo byl zklamán. Váhala jsem, jestli se do
něho mám pustit, od doby, kdy jsem četla upíry, sice neuběhly dlouhé roky, ale nějakou dobu už mě přece jenom moc nezajímají. Nakonec jsem to zkusila a víte co? Nebylo to tak hrozné.


Deodorant a přípravek na bělení zubů

Gen je člověk. Byl by, pokud by žil v normálním světě. On ale žije ve světě upírů, kteří si říkají lidé, a bytosti jako je Gen nazývají glupany. Glupani jsou mezi upíry velmi oblíbení. Především pak jejich krev. Gen tedy dělá co může, aby se mezi lidmi ztratil. A tak se holí, leští falešné špičáky a místo smíchu se drbe na zápěstí.

Nic ale netrvá věčně a Gen je vybrán na lov. Na lov několika posledních glupanů. Ještě před tím ale čeká vylosované lidi několikadenní příprava, což pro Gena věstí katastrofu. Jak se obejde bez svého upírského vybavení? Tady jsem poprvé narazila na slepé místo. Popis všeho, co potřebuje sice zabírá půlku stránky, tady nemá nic, ale ostatní jen občas ucítí glupana? Moc jsem tomu nevěřila.

Hunger games s upíry?

Někdo Hon kritizoval jako HG s upíry. Ano, jistá inspirace tam možná je, hlavně v té přípravě, ale Hunger Games jsou přece úplně o něčem jiném. Mně se příběh naopak líbil a originální svět, který Andrew Fukuda vytvořil, mě velice mile překvapil. Občas mi tam sice něco nesedělo, ale pokud nad tím nebudete moc přemýšlet, do očí vás to bít nebude. Jsem ráda, že konečně někdo pojal upíry jako krvežíznivé zabijáky, protože dokonalých romantiků mají asi všichni dost.

Koneckonců, kdyby to bylo obráceně a vyhynuli by lidé, výzkumy jejich rodu by sotva odolaly přehánění a nesmyslům: namísto spaní na spacích hácích by spali v rakvích; jako noční stvoření by byli tak neviditelní, že by v zrcadlech nebyl vidět jejich odraz; byli by slabými, vyhublými, bledými a neškodnými tvory, kteří by pokojně žili mezi glupany a odolávali touze rozsápat je na kousky a vysát jejich krev; všichni by byli krásní s dokonalými vlasy.

Jedná se o trilogii, takže samozřejmě nemůže závěr musím-si-koupit-další-díl. Hmm, proč mám pocit, že podobnými větami jako byla tahle končí díl každé druhé série? Možná jsem přečetla moc recenzí, kde o závěrečné větě psali, ale ne, zase tak překvapující mě to nepřišlo.

Vtipný příběh, nudné postavy

Nesouhlasit s ostatními budu i v dalším bodě. Všichni hrozně kritizovali překlad jmen. Uznávám, že Záře Uhlíková zní trochu zvláštně, ale to se tam objevilo tak dvakrát a samotná Záře mi nevadila stejně jako ostatní přezdívky.

Samotné postavy jsou trochu slabší, především mě žádná nijak zvlášť nezaujala. Popravdě řečeno si už na jejich charaktery skoro nevzpomínám. Mrzelo mě to především u Gena, který celý příběh vypráví, a alespoň na něm si mohl dát autor více záležet.

Poměrně originální příběh dokázal autor skvěle podat. Začnete číst, občas se zasmějete a najednou koukáte na poslední stránku. Po přečtení (které jsem přerušila jen jednou přesunem do jiné místnosti) jsem byla nadšená. Čím delší doba uplynula tím více nedostatků jsem viděla. V příběhu se najde pár nepřesností. O postavách jsem už psala. Celkový dojem byl ale pozitivní.



Od Honu nečekejte žádný hluboký příběh a propracované postavy. Ale pokud hledáte nenáročnou knížku na jedno odpoledne a máte chuť na trochu netradiční upíry, právě jste ji našli.

Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.

3 komentářů:

LennaS řekl(a)...

Pěkná recenze. Mám v plánu už hodně dlouho, že si Hon přečtu, protože knihy s upíří tématikou mám ráda. :)

Maria Friedlová řekl(a)...

Mně hodně vadilo, že byly neskutečně dloouuhé kapitoly, ale příšerně dlouhé. A já, která ráda pohodlí ve stylu :,,Dočtu kapitolu a půjdu spát.", jsem zalomovala třeba v polovině odstavci. :D :)

Majka Danihelová řekl(a)...

S touto knihou som mala veľké problémy :D Nevedela som ju ani ohodnotiť a nad recenziou som sedela tri hodiny, lebo som z nej bola taká zmätená, že som ani poriadne nevedela, čo tam napísať :D
Nevedela som, či sa mám na knihe smiať, alebo plakať. Až do polovice sa mi to veľmi podobalo na HG, čo mi dosť vadilo.