10. listopadu 2013

Květinostesk

Základní informace 



  • Autorka: Michaela Losekoot
  • Rok vydání: 2013
  • Nakladatelství: Youngbook
  • Anotace: Michaela Losekoot napsala poutavou a vyspělou prvotinu s poetickým podtónem. Mladá protagonistka tohoto příběhu léčí odtržení rodičů, s nimiž se už pár let nevídá, pendlováním mezi vztahem s mladým mužem a starší ženou.

    Příběh této novely se střídá s melancholií, počátečním nihilismem, niternými myšlenkami a trefnými poznámkami soustředícími se na život, sex, vztahy a směšnosti všedního dne.



Postavy



Moc postav tu nenajdete. Samotná vypravěčka, on, ona, občas ve vzpomínkách ještě matka vypravěčky. Ale stačí to. Na složité zápletky tu stejně není místo a co chybí v kvantitě, autorka bohatě dohnala na kvalitě. Černobílé postavy nepotkáte, v Květinostesku jsou místy až děsivě skutečné.

Styl autorky


Myslím si, že autorčin styl bude pro hodně lidí asi největší překážkou. Žádná zbytečná slova, řečeno jen to, co je pro příběh bezpodmínečně důležité. Nic víc. Taky se vám někdy stává, že se při čtení zamyslíte a přečtete třeba odstavec, aniž by jste věděli o čem? U většiny knížek vám ale takto nic důležitého neunikne. U Květinostesku ano. Ve skutečnosti vám nestačí přečíst všechno, co je napsané, ale musíte trochu hledat mezi řádky. Jinak vám půlka věcí unikne.

Předešlým odstavcem jsem se vám snažila vysvětlit dvě věci.

Za prvé, knížka je vážně tenká (hmm, to zní divně u e-booku). Kdyby měla zpracovat stejný příběh třeba Rowlingová, asi by byla tak třikrát delší. Podrobné popisy, které ubíhají, mám ráda a tohle bylo něco úplně jiného, ale líbilo se mi to.

Za druhé, nedá se říct, že bych ji měla kvůli 90 stránkám přečtenou za chviličku. Ano, přečetla jsem ji najednou, ale za delší dobu než bych četla něco jiného. Právě kvůli čtení mezi řádky. Když musíte na knihou přemýšlet logicky ji nepřečtete hned. V každé větě je tolik informací, že ji nemůžete jen tak přelétnout, a různá obrazná pojmenování si musíte také chvíli vychutnat.


Hodnocení


Autorčin blog Růžová panda mám neuvěřitelně ráda. Líbí se mi jak její názory, tak styl psaní. Když jsem se dozvěděla, že nabízí Květinostesk na recenzi, neváhala jsem. Moc děkuji za poslání.:-)

Příběh je bezpochyby zajímavý, ale při čtení si všimnete hlavně nezvyklého stylu psaní. Hodně poetické, metaforické. Konečně jsem poznala jiné přirovnání a metafory, které si uvádíme jako příklad ve škole. Přirovnání pro mě daleko srozumitelnější.

Celou dobu jsem přemýšlela, zda to autorka přece jenom nepřehání. Zda by neuškodilo trochu té obraznosti ubrat. Napsat něco tak, jak to je. Nakonec jsem došla k názoru, že se Losekoot pomyslené hranice celou dobu jen dotýkala. A jestli ji občas překročila, tak přemíru vyvážila částmi, které jsou naopak jasné a přímé až dost.

Opravdu mile mě na knížce překvapilo známé prostředí. Pokud se příběh odehrává v Americe, tak se mnohem hůře ztotožňujeme s hlavními hrdiny, protože jejich každodenní zvyklosti, obchody,do kterých chodí, prostě neznáme. V Květinostesku najdete pravý opak. Já sice z Prahy, kde se příběh odehrává nejsem, ale přece jenom se tam vyznám lépe než v New Yorku.

Samotný příběh byl opravdu zvláštní. Něco úplně jiného, než jsem kdykoliv četla. Sama nevím, jestli se mi to líbilo nebo ne. Ale zajímavý a poučný byl příběh bezpochyby.

Květinostesk není pro každého. Když jsem přečetla prvních pár stránek, myslela jsem si, že ani pro mě. Nečtu poezii, nebaví mě přemýšlet, jestli první verš znamená, že ho opustila dívka, chce skočit ze skály, případně obojí. A vypadalo to, že tady mě nečeká žádný jasný příběh. Nakonec jsem si čtení ale začala neuvěřitelně užívat. Samotnou mě překvapilo, jak moc.

Jednoznačně Květinostesk doporučuji. Možná vám nesedne, ale vyzkoušejte to. Já nemám nic vytknout. Opravdu je to jedna z nejlepších knížek, co jsem za poslední dobu četla. Skvělé postavy, zajímavý příběh, který je opravdu originálně zpracovaný. Jasné číslo deset. Navíc vás knížka donutí přemýšlet ještě dlouho po tom, co ji odložíte. Není to jen další bod do seznamu, něco vám dá. A tak by to mělo být.

Charakteristika nakonec

Zajímavý příběh, napsaný ještě zajímavějším stylem.


Ráda bych poděkovala autorce za poskytnutí Květinostesku k recenzi.

2 komentářů:

Maria Friedlová řekl(a)...

ááách tak. :) zajímavé, měla bych si to nejspíše přečíst, co? Dám se do toho, opravdu! Kdy? Kdybych to jenom věděla...
P.S. Začala jsem se učit francouzsky. :D

Katie řekl(a)...

Je mi to jasné.:-)