Temné vize - Vášeň

Základní informace 

• Autor: L. J. Smith
• Žánr: Fantasy
• Rok vydání: 2012
• Série: Temné vize#3
• Anotace: Kaitlyn a jejím přátelům se podařilo získat úlomek čistého křišťálu od Bratrstva. Ten může zničit zrůdný krystal pana Zetese, který páchá zlo. Nejprve však musí najít místo, kde je krystal schovaný. Kaitlyn se proto rozhodne pro návrat do institutu, protože jako tajný špeh má šanci úkryt najít. Podaří se skupině nadaných studentů porazit pana Zetese? Jaké nebezpečí hrozí Kaitlyn?

 

Postavy

• Kaitlyn-Rob-Gabriel: Rob je slušňák, Gabriel drsňák a oba jsou do Kaitlyn zamilovaní. Ona ovšem neví, koho si vybrat. Taky vám to tak připomíná Upíří Deníky? Nicméně jsou mi všichni mnohem sympatičtější, takže mi to zase tolik nevadilo. Ale zase abych nekřivdila, bratři nejsou.

Zatímco tihle tři jsou napsáni vážně hezky, u dalších dvou členů skupiny, Anně a Lewisovi, to trochu vázne. To je ale spíše mířeno k celé sérii, protože v posledním dílu se zase tolik nevyskytují.

Další postavou, které by neškodilo lepší zpracování je pan Zetes. Nepůsobí na mě jako někdo vyloženě zlý, hlavně kvůli tomu, že hlavní hrdinové z něj moc strach a respekt nemají, nebo zdaleka ne takový, jako by mít měli. A zrovna v posledním díle by k tomu byl prostor.

Styl autorky

Psáno ve třetí osobě, celkem čtivě. Komunikace přes telepatické spojení je kurzívou, zmatená jsem tedy nebyla. Nevím, co více napsat. Že bych skákala radostí do vzduchu se říct nedá, nicméně se mi její knížkou čtou dobře, připomínky tedy nemám.

Hodnocení:

Na začátek musím říct, že L. J. Smith a její upíří série nemusím. Sérii Temné vize jsem si ale oblíbila a vážně jsem se těšila na poslední díl. Nezklamal.

Absolutně nejlepší na celé sérii je námět. Příjemná změna oproti Upířím Deníkům. Nápad s panomanormálními jevy se mi vážně zamlouvá. Obzvlášť Kaitlyn jako jasnovidka kreslící obrázky. Naprosto mě okouzlilo, když z obrázku přišla na kód do trezoru.


Zajímavé je rovněž celkové tajemné ladění, které tímto dílem vyvrcholilo. Už jen to, že je hlavní pětice telepaticky propojená, je trochu strašidelné. Vtipných momentů je sice díky tomu poskrovnu, ale nevadilo mi to.

Naproti tomu jsem si užila značně emotivní knížku, které mám poměrně ráda, jistě, existují lepší, ale na fantasy pro mládež to není špatné. Takže před čtením připravit kapesníčky, i když, já je tedy nepotřebovala... (No dobře, kecám. Brečela jsem. Na konci. Trochu.)

Ještě obálka. Mně by se více líbila, kdyby se vynechala tvář. Sice se nedá říct, že by vyloženě rušila, ale bez ní by to prostě bylo lepší. A ještě něco, vadí mi "Od autorky série Upíří Deníky", protože já je ráda nemám a trochu mi to odrazuje od přečtení. Sice bych to věděla, i když by to tam napsané nebylo, ale i tak. Tenhle bod se ale asi týká jen mě, takže to neberte moc vážně.

Váhám, váhám, na devítku mi tam něco chybí, ale zase osmička by nebyla fér. Vytvářím proto nový obrázek osm plus.