Deklarace smrti

Základní informace 

• Autorka: Gemma Malley
• Překladatelka: Milena Hordinová
• Žánr: Dystopie
• Rok vydání: 2013 (2. vydání)
• Nakladatelství: Fragment
• Anotace: Velká Británie, rok 2140.
  
  Život na Zemi se změnil od základů. Lidská civilizace už není ohrožena smrtelnými nemocemi, na které věda objevila léky. Nesmrtelnost však přináší i možná rizika - největším z nich je přelidnění. Proto byla přijata Deklarace - každý obyvatel může mít jen jedno dítě... Kdo zákony poruší, bude potrestán. 
  Patnáctiletá Anna se narodila rodičům, kteří měli dvě děti. Nyní je označována za "Přebytečnou". Jaký život ji čeká? Dokáže se vyrovnat se svým osudem vyděděnce?

Postavy

• Anna: Skvělá ukázka toho, jak se lidé nechají ovlivnit. Musím říct, že se autorce celkem povedla, dokonale napsanou postavu si představuji jinak, ale úplně černobílá také nebyla. Na začátku mi připadala poměrně hloupá, ovšem na druhou stranu musím říct, že ji celkem chápu. Zkrátka dělala to, co by jí zajistilo nejlepší život.
• Petr: Je to jen pár dní, co jsem knihu dočetla, ale přesto musím hodně vzpomínat, jaký vlastně byl. Nijak zvlášť mi opravdu v hlavě neutkvěl. Napsat ho trochu výrazněji by asi nebylo úplně na škodu.
• Paní Pincentová: Nejzajímavější a bezpochyby nejlépe napsaná postava celé knížky. Než začala vzpomínat na svou minulost, opravdu mě ani nenapadlo, jak velkou roli bude v příběhu hrát.

Styl autorky

Většina knihy je napsaná v er-formě, ale místy je příběh proložen Anniným deníkem, který je pochopitelně psán z jejího pohledu. Tomu nemám nic vytknout. Možná jen, že na to, že si pravděpodobně nemá moc příležitostí psaní procvičovat, píše opravdu slušně. Ale to je jen takový detail.:-)

Knížku máte za chvíli přečtenou, sice není tak napínavá, že by jste se od ní nemohli odtrhnout, ale děj plyne celkem rychle. A hlavně se jedná o poměrně útlý svazek. Autorka si celkem libovala v popisných scénách a vzpomínkách na minulost, což sice knihu nějak výrazně nezpomalovalo, ale já bych uvítala trochu více akce. Z hlediska děje se tam toho zase tolik nestalo.

Hodnocení

Momentálně jsem si docela oblíbila dystopie a anotace na Deklaraci vypadala celkem zajímavě. Také se přiznám, že s doporučením pro čtenáře od 15 let knížka vypadala na nějaký opravdu drsný příběh. To poslední se bohužel úplně nevyplnilo.

Námět se mi celkem líbí, není to tak originální jako například HG, ale svět v roce 2140 měla autorka promyšlený dokonale.

Tady narážím asi na největší nedostatek této knížky. Autorka se podle mě příliš soustředila na vytvoření pozadí, až trochu zapomněla na samotný příběh. Jak jsem již psala, vcelku nic se tam nestalo. 

Já mám sice ráda knihy, kde se soustředil autor i na svět, ve kterém se kniha odehrává, a u dystopií je to poměrně důležitá část, ale tady mi příběh zkrátka chyběl.

Zmínila jsem se o nenaplněném doporučení +15. Pokud dovolíte budu opět srovnávat HG, pokud si dobře pamatuji (momentálně je nemám u sebe) tak tam žádné takové doporučení není a drsné scény tam opravdu nechybí. Čekala jsem tedy alespoň něco takového nebo třeba i nějaké podrobnější romantické okamžiky, ale bohužel jsem nedostala ani jedno ani druhé.

Nakonec ještě zhodnotím klasicky obálku. Lepší nadprůměr, řekla bych. Na první pohled sice působí hezky, ale rozplývat se nad ní asi taky nebudu. Jediné, co se mi na ní vážně líbilo, je výňatek z Deklarace. 

To je asi vše, co bych chtěla napsat. Obávám se, že mi Deklarace smrti v paměti příliš neutkví. Pokud nemáte nějaké velké nároky, tak po ní sáhněte, užijete si promyšlený svět v budoucnosti. Pokud ale pár knížek pro srovnání přečteno máte a přece jenom chcete trochu víc, tak pro vás bude Deklarace vyloženě oddechovka.

Postavy nicméně úplně špatné nebyly, tudíž hodnotím číslem sedm. 

Charakteristika nakonec

Nenáročná dystopie, kterou asi více ocení mladší čtenáři.



Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.