Článků jak napsat dobrou recenzi jsou mraky. Samozřejmě bych mohla napsat taky svůj článek a zamachrovat si, jaké píšu skvělé recenze. Jsem si ale vědoma, že moje recenze mají stále ještě hodně co zlepšovat. Rozhodla jsem se proto naopak sepsat pár věcí, které mi naopak v recenzích vadí. Původně to měla být jen první část článku o recenzích a spolupracích, ale rozepsala jsem se víc, než jsem čekala, takže recenzní výtisky a spolupráce si necháme na jindy.Popis děje není recenze
Určitě jste se s tím už někdy setkali. Hledáte názor na nějakou knihu a objevíte "recenzi", která se skládá z podrobného popisu děje (v tom lepším případě) nebo z anotace (v tom horším) a na konci se nesměle krčí odstavec, ve kterém bloger řekne svůj názor.
Nechci tvrdit, že takové články by se měly systematicky vyhledávat, poté vymazat a autora zavřít. Je možné, že někdo chce jen vědět, o čem daná knihy, a hodnocení ho tolik nezajímá. Nicméně takový popis není recenze ani v tom nejširším slova smyslu.
Dlouhé odstavce
Jestli mě něco spolehlivě odradí od čtení (nejen) recenze, tak jsou to dlouhé bloky textů. Pokud bloger píše alespoň trochu čtivě, tak přečtu i opravdu rozsáhlé recenze. Ovšem odstavec, který má dvacet řádků bez jakéhokoliv přerušení? Zavírám ihned.
Čleňte recenze na co nejkratší odstavce (osobně mám nejraději asi pět řádků dlouhé, deset se už čte blbě). Zvýrazňujte důležité části. Používejte podnadpisy. Obrázky. Citace. Chcete vidět jak moc je důležitý první dojem? Klik tady a tady. Vidíte ten rozdíl?
Příliš mnoho emocí
Ano, recenze na blogu se od odborné liší tím, že do ní vkládáte svůj vlastní názor. Měla by v ní být obtisknuta osobnost blogera. Ovšem nic se nesmí přehánět. Mám ráda, když je v recenzi objektivní a subjektivní složka přibližně vyrovnána. Dozvím se jak fakta, tak blogerův osobní názor. Takové recenze se snadno píšou na průměrné knihy. Napíšete plusy, minusy, hotovo.
Někdy ale přečteme knihu, která je naprosto úžasná. Nebo naopak hrozná. Napsat neutrální recenzi se zdá jako nemožné. Zkuste to. Hledejte i na špatné knížce něco pozitivního a snažte se něco vytknout i té sebelepší knížce. Nejlepší je, když s recenzí chvíli počkáte. Když druhý den zmizí ty největší emoce, je snazší podívat se na knihu s odstupem.
Gramatické chyby
Pokud má ale někdo chybu v každé druhé větě, nedočítám a odcházím. Čtěte po sobě články. Alespoň jednou. Ideální samozřejmě je přečíst si článek ještě jednou třeba
za týden. Ovšem ruku na srdce, kdo má tolik článků v zásobě, že si může dovolit publikovat dopsaný až za týden?
Měnit a neměnit styl
Pro čtenáře je lepší, pokud se styl recenzí nemění. Vidím recenzi a hned poznám, kdo ji napsal. To je dle mého názoru ideální. Ještě beru, pokud bloger výjimečně udělá jednu recenzi jinak a pak zase pokračuje ve svém stylu. Ale dělat každou jinou?
Na druhou stranu, je zbytečné psát pořád stejně, jako když jste začínali. Myslíte si, že to bude posun k lepšímu? Pak zkuste něco nového. Ale buďte kritičtí a případně se zeptejte čtenářů, co se jim líbí víc.
Nakonec dva články o tom, jak recenze psát
8 rad jak napsat skvělou recenzi (Margareta)Jak psát lepší recenze (Brabikate)
16 komentářů:
Já jsem hódně emotivní člověk, což se také projevuje na mých recenzí. A taky nejsem moc kritická, což je další mínus. Takže, když mě knížka opravdu nadchne, jsem z ní paf. A to se mi v poslední době děje dost často...:/
Ale snažím se těchto chyb vyvarovat. :) pěkný článel. ;)
Skoro se vším víceméně souhlasím, hlavně s chybama. Jsou blogy kam přijdu,a hned zase vycouvám. Neshodneme se asi akorát na posledním bodě. Já mám naopak moc ráda, když se styl recenzí mění, ať už podle konkrétní knihy anebo podle nálady. Bohužel takových blogů moc nepoznám, spíš kosmetických, a těch už moc nečtu.
Díky za odkaz na můj blog. ; ) Moc pěkný článek, přikyvovala jsem od začátku až do konce. : )
Hezký článek, s většinou věcí souhlasím a už jsem kvůli nim přestala číst dva blogy a teď zvažuji přestat odebírat další... :-( No, třeba si říká někdo totéž o mně. Tyhle teoretické články mám moc ráda. :-)
Třeba u tebe mi to zase tolik nevadí, protože vím, co můžu čekat, když tě nějaká knížka nadchne.;-)
Je pravda, že tohle hodně záleží na konkrétním člověku. I když tenhle bod mi vadí asi úplně nejméně, takže blog, který se mi líbí, kvůli tomu určitě číst nepřestanu.:-)
Není zač.:-)
A díky.:-)
Díky.:-)
úplne s tebou súhlasím, hlavne s tým pravopisom. Ja si recenzie po sebe čítam pred zverejnením, po zverejnení, ale ak o týždeň/o mesiac náhodou zase čítam tú ktorú recenziu, tak stále nájdem aspoň jednu chybu. Proste človek tie chyby niekedy fakt nezbadá, lebo číta to, čo si v hlave predstaví, že tam má napísané, Preto som tiež veľmi rada, keď ma chyby niekto upozorní. A áno, aj podľa mňa by sa recenzia mala písať až keď sa upokoja emócie. Osobne to robím tak, že sa na to aspoň raz či dvakrát vyspím, až potom píšem recenziu :)
Taky se mi to stává...
Přesně tak, já si většinou po dočtení napíšu nějaké dojmy na papír a s recenzí pár dní počkám.:-)
Moc hezký článek, díky za rady, se vším souhlasím. :)
Ja som dosť emotívna a nemám problém vyjadrovať svoje pocity. Najhoršie je, ak ma kniha dostane až príliš a ja mám v sebe toľko emócií že nedokážem napísať recenziu tak, aby pre čitateľov dávala zmysel.
Recenzie zásadne nemením, mám svoj štýl usporiadania textu, obrázkov, anotácie, môjho názoru a tak a preto môžem povedať že ľudia už moje recenzie poznajú. V neposlednom rade s tebou úplne súhlasím v tom čo je a čo nie je recenzia. Kedže sa bojím názoru druhých nenazývam svoje recenzie "recenziami" ale názormi :D pretože ani neviem či píšem správne tie recenzie. No už som sa pár krát nahnevala keď som natrafila na stránky (nie blogy) kde skupina ľudí pridáva recenzie a polovička článku bolo o čom je kniha a názor tam poriadne ani nebol. Niekedy ma to naozaj naštve.
Zkus schválně nepsat recenzi hned, docela to pomáhá.;-)
To práve robím. Nepíšem recenziu hneď ale nechávam si ju uležať v hlave. Aj tie svoje emócie :)
Moc pěkný článek! :) Recenze vy stylu "popíšu děj a na konec hodím jednu dvě věty o tom, jak byla ta kniha skvělá" nemám ráda, většinou mi totiž o knize nic neřeknou. Já se ráda nechám recenzí na knížku nalákat, ale takový typ recenze to opravdu nedokáže. :)
Dřív jsem dlouhé odstavce psala, zbytečně dlouze jsem nějaké věci okecávala, protože jsem měla pocit, že kratší recenze není to správné. Z této fáze jsem se naštěstí už dostala, takže pokud mám v recenzi nyní delší odstavce, tak je to v případě, že mám k dané věci opravdu co říct. :)
Emoce mi nevadí, jen záleží na tom, jak je to v recenzi podané. I když je pravda, že mám radši, když je v recenzi zmíněn i nějaký ten nedostatek knihy. Hrozně mě mrzí, když se pro nějakou knihu nadchnu a pak jsem z ní po dočtení zklamaná. :)
Nemám ráda gramatické chyby a to nejenom v recenzích. Když přijdu na blog a v prvním článku vidím v jedné větě pět chyb, většinou takový blog hned opouštím. Sama se snažím psát co nejlépe, než recenzi uveřejním, minimálně třikrát si ji celou přečtu. A téměř vždy něco opravím. Občas se na nějakou recenzi mrknu i zpětně - to si pak většinou všímám překlepů, které jsem před tím nezaregistrovala, a když někdy najdu nějakou hroznou hrubku, dost si pak nadávám. :D :)
Já dodržuji styl recenze, který jsem si před cca dvěma roky vytvořila. Ten styl mi tak plně vyhovuje a vlastně mě to i tak baví. Celkově moc neřeším, jestli má někdo recenzi pořád ve stejném stylu nebo má každou recenzi jinou, hlavní na tom je, jestli mě dokáže recenze zaujmout a na knihu nalákat či ne. :)
Mňa väčšinou dostávajú také recenzie, kde autor vyzradí koniec knihy :D to sa viem vetdy poriadne naštvať, pokiaľ som ešte knihu nečítala.
Čo sa týka štýlu recenzii, vždy sa držím jedného, iba občas robím menšie zmeny. Tie veľký možno tak raz za rok, ale inak máš pravdu v tom, že čitateľ je už zvyknutý a nie je pre neho dobré, ak sa mení často, lebo podľa toho si aj veľa blogerov zapamätá
Okomentovat