30. června 2013

Červnové tlachání

Zdravím vás moji milí čtenáři! Když budete číst tento článek, já už si budu užívat slunné pláže v Turecku, takže si na blog pravděpodobně ani nevzpomenu, nicméně se tady mějte hezky.:-)

28. června 2013

Kdo má smysl pro nesmysl

Už ani nevím, kdy tu naposledy bylo nějaké doporučení, dneska to tedy napravím. Konkrétně jsem vytáhla z mojí knihovny knížku Kdo má smysl pro nesmysl od Jiřího Havla. Jedná se o knížku plnou velice vtipných básniček, kvízů, hádanek a hrání ze slovy. A přestože nejsem zrovna nějaký velký zastánce poezie, tři čtvrtě těchto básniček vám zarecituji na počkání. (Varování! Nechtějte po mně, ať vám nějaké řeknu. Budete toho litovat, protože jak začnu, jsem k nezastavení. A věřte mi, umím jich dost.)

26. června 2013

24. června 2013

Ranní ptáče dál doskáče? Těžko!

Zase jeden vykecávací článek o mně. Tentokrát na téma ranní vstávání (nebo spíš nevstávání) a vůbec spaní obecně.

Myslím si, že rána mohu směle zařadit mezi nejhorší části dne.  Opravdu nechápu, co na tom někdo může třeba vidět hezkého. Nějaký východ slunce a romantické snídaně do postele? Pchá, jděte s tím někam. Ať by byl východ sebekrásnější a snídaně seberomantičtější, já budu akorát protivná, kvůli tomu, že jste mě vzbudili.

22. června 2013

Vějíř jako naušnice

Před časem jsem vám slibovala další origami šperky, ale nějak jsem v poslední době neměla na tvoření
náladu ani čas. Dneska jsem ale se pustila do výroby náušnic ve tvaru malých vějířků, což sice není úplně klasické origami, nicméně jako základní materiál mi posloužil papír, tudíž to za origami náušnice můžu klidně vydávat.






20. června 2013

17. června 2013

Kruh

Základní informace  



  • Autor: Sara B. Elfgreenová, Mats Strandberg
  • Žánr: Fantasy, paranormální jevy
  • Rok vydání: 2012
  • Série:  Engolsrors#1
  • Anotace: Apokalypsa začíná v Bergslagenu.
Engelsfors, město, které buď milujete, nebo nenávidíte. Většina tamních obyvatel ho spíš nenávidí. Právě tam se díky krvavému měsíci sejde v zábavním parku šest dívek, které nemají vůbec nic společného. Netuší, jak se tam dostaly ani co je tam táhlo. Jejich osudy jsou však náhle propojeny. Odpovědí na otázky se jim nedostává, vědí jen, že ať se stane cokoliv, musí stát při sobě a postavit se zlu, které v Engelsforsu přebývá.





Postavy


Minoo, Rebeka, Vanessa, Anne-Karin, Ida, Linnéa. Šest dívek, které se snad nemůžou více lišit. Každá má svoje problémy, ale přesto spolu musejí spolupracovat a plně si důvěřovat. 

Musím říci, že postavy jsou napsány vážně skvěle. Ani nevím, kdo se mi líbil nejvíc, protože každá měla své chyby a každá mě svým chováním trochu štvala. Štvaly mě ale tím způsobem, který zapříčiní, že nejsou bezchybné, což vždy uvítám. Abych to shrnula určitě nejsou černobílé.


Styl autorů


Celý příběh je napsán v třetí osobě, ale zároveň se tu střídají pohledy všech děvčat, což mi přišlo vážně senzační. Bylo zajímavé sledovat, jak má každá na věc jiný názor a uvažuje, jestli má ostatním povědět o svém "kostlivci ve skříni".

Dále musím přiznat, že je knížka neuvěřitelně čtivá a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Vzhledem k tomu, že má přes 500 stránek to znamenalo, že jsem četla dva dny prakticky non-stop a pak jsem si došla pro druhý díl.


Hodnocení


Na začátek se musím přiznat, že jsem dosud žádnou jinou severskou knížku nečetla(dokonce i Nesbø se mi zatím vyhýbá) a jsem moc ráda, že Kruh je moje první, protože mě opravdu mile překvapil.

Co mě překvapilo? Určitě samotný příběh, protože jsem rozhodně nečekala, že bude takhle propracovaný, což se ještě zvýraznilo tím, že autoři odhalovali informace kousek po kousku a skládačka do sebe pomalu zapadala. Postupně se tedy ukazovalo, že problém, který Vyvolené mají, je mnohem složitější.

Rovněž styl se mi velmi zamlouval. Ze začátku jsem byla sice trochu zmatená, protože jsem se v tolika pohledech úplně neorientovala, ale po pár kapitolách se to srovnalo a já si mohla knihu nerušeně užívat.

Jako další plus bych určitě brala, že při čtení budete muset trochu přemýšlet, protože kniha je nabita emocemi, ne vždy zrovna pozitivními. Určitě se také nestane, aby jste po odložení na příběh rázem zapomněli. Alespoň já jsem se tím v myšlenkách zaobírala docela dlouho. 

Postavy na mě ale zapůsobily asi nejvíce, protože spoustu knížek nemá moc propracovaného jednoho, dva hlavní hrdiny, ale tady je jich šest a zajímavý a originální charakter mají všechny. Také si myslím, že každý se v jedné dívce nebo i ve více sám najde.

Mohla bych toho napsat více, ale protože je recenze už poměrně dlouhá, nechám si něco na popsání druhého dílu, který mám zrovna rozečtený. 

Pokud máte rádi paranormální témata, určitě doporučuji. Myslím si, že je to vážně skvěle napsaná knížka, já hodnotím devítkou.

15. června 2013

Bohové Olympu - Proroctví

Největší obrázek výrobku Bohové Olympu – Proroctví

Základní informace 


  • Autor: Rick Riordan
  • Žánr: Fantasy, řecká mytologie
  • Rok vydání: 2012 
  • Série: Bohové Olympu#1
  • Anotace: Vítejte zpátky v Táboře polokrevných! Volné pokračování napínavé dobrodružné série Percy Jackson právě začíná!

    Do Tábora polokrevných přicházejí noví hrdinové Jason, Piper a Leo. Ale než se stačí pořádně rozkoukat, čeká je nebezpečná výprava, vedená záhadným proroctvím. A podaří se při tom všem vypátrat i Percyho Jacksona, ztraceného hrdinu? 

    Není tak zlé probudit se v autobuse cestou na školní exkurzi mezi svou dívkou a nejlepším kamarádem. Pořádný malér ale je, když spolužáky nepoznáváš, nevíš ani, kdo jsi sám, a netušíš, jak ses tam vůbec ocitl! A to všechno je jenom začátek, protože na výletě v Grand Canyonu se začnou dít vážně strašlivé věci…

Postavy

  • Jason: Rozený vůdce, který si ale bohužel nepamatuje, kdo je. Bylo zajímavé sledovat, jak si snaží vzpomenout na svůj minulý život, protože tuší, že je to něco hodně důležitého. Nevadil mi, ale mezi mé oblíbené postavy bych ho asi ale také nezařadila.
  • Piper: Dcera Afrodity a filmové hvězdy. Krásná a navíc chytrá. Už od začátku mi přišla sympatická a postupně se mi zamlouvala čím dál, tím víc.
  • Leo: Piper byla sice sympatická, ale nejlepší postavou pro mě byl bezesporu Leo. Trochu střelený, ale jeho hlášky prostě neměly chybu.
Postavy se mi moc a moc zamlouvaly, každý byl úplně jiný, každý, mimo záchrany světa, řešil svoje problémy. Což by možná mohlo vyznít trochu rušivě, ale autor je naštěstí udržel ve snesitelné míře, takže to jen dokreslovalo rozdílnost postav. 


Styl autora


Psáno v er-formě, ale střídaly se pohledy všech třech hlavních postav. Podle toho, na koho se autor zaměřil, pojmenoval kapitolu, což je možná trochu zbytečné. Neřekla bych, že by někdo bez toho nepoznal, koho zrovna sleduje. Ale to je jen taková drobnost.

Možná by mohl být rozjezd trochu živější, ale na konci o nějakou akci není nouze, takže jsem si trochu nudnější začátek bohatě vynahradila. Na druhou stranu se nejednalo o první půlku, ale jen prvních pár kapitol, tudíž žádná katastrofa.

Hodnocení


Začneme tradičně tím, proč jsem se vůbec do knížky pustila. O sérii Percy Jackson a Ricku Riordanovi jsem četla spoustu chvály a když se k tomu navíc přidal název Bohové Olympu, byla kniha k recenzi vybrána. Jen abych vysvětlila, co mě tak zaujalo na názvu. Už jsem to tu, myslím, psala, ale kdo si pamatuje každou blbost, co jsem napsala, že? Tak teď už k věci, líbí se mi a vždycky se mi hrozně líbila řecká mytologie, s radostí tedy sáhnu po každé knížce, kde by se mohla vyskytovat.

Obvykle mi nedělá problém, zda se knížka líbila, nebo ne, případně vyjmenovat všechny plusy a minusy, ale přiznám se, že teď vážně netuším. Úplně první dojem byl: "Nelíbilo, ztráta času." Když jsem se ale nad tím trochu zamyslela, nenašla jsem žádný důvod, proč by se mi to mělo vlastně nelíbit. 

Příběh je krásně propracovaný stejně jako postavy. Čtivost knížce také nemůžu upřít. Akce. Celkem vtipné.

Jedna věc, která se mi vážně nelíbila se ale našla. Obálka. Já mám osobně nejraději úplně jednoduché, ale dobrá, to je už věc názoru. Na tom, že by měla korespondovat s obsahem, se ale asi shodne většina. Jistě, já si to taky myslím. Ale proč mi proboha obálka musí spoilerovat děj!?

Vlastně ještě jedna. Jak to už v mých recenzích bývá, zase si jednou postěžuji na překlad. Původní název je Heroes of Olympus - Lost hero. Proroctví místo Lost hero beru, možná mi dokonce přijde trochu výstižnější než originál. Ale proč místo hrdinů dávají bohy, když o bozích to víceméně není? Opravdu nechápu.

Takže shrnutí... Kdybych dělala zcela objektivní recenzi, tak musím říct, že je to skvěle napsaná kniha a prakticky se jí nedá nic vytknout. Protože se ale jedná o zcela objektivní recenzi na mém blogu, myslím si, že si můžu dovolit vložit do hodnocení trochu svého osobního pocitu. A mně se z neznámých důvodů zrovna dvakrát nelíbila. Dávám tedy po dlouhém rozmýšlení číslo sedm.


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.

13. června 2013

Zvířecí outfity 6

Dnešní, už šesté, zvířecí outfity jsou zase jednou pro změnu méně povídací, ale já si stejně myslím, že texty u obrázků z polyvore stejně nikdo moc nečte, co?

Tetra neonová (Neonka obecná)První inspirací mi byla rybička jménem tetra neonová.

A ano, vidíte správně,  překvapivě jsem zvládla vytvořit model bez šatů, sukně, klobouku a podpatků. Takových jste od mě ještě moc neviděli, že?
summer



Když už vážně nemůžu žádné zajímavé zvíře najít, sahám většinou po papoušcích, tenhle se konkrétně jmenuje papežík zelenohřbetý.


Jestli minulý model byl na mne neobvyklý a postrádal spoustu typických věcích, tak můžete vidět, že tady jsem se naopak vyřádila.





red dress